zelená turistická trasa číslo 3607

Osada Kosí potok (0201) 
Východištěm zelené trasy je křižovatka s červenou značenou trasou 0201 z Vranova do Mariánských Lázní. Z míst, kde do řeky Mže zleva vtéká Kosí potok trasa vyráží severním směrem proti proudu právě Kosího potoka.

Pod Třebelí rozcestí (6603)
Hrad Třebel - Gotický hrad Třebel, nazývaný také Třevle nebo Střevle stál na úzkém skalnatém výběžku nad údolím Kosího potoka, na plošině oddělené od Vlčí hory hlubokou rozsedlinou. Z podhradí - dnes vesnice Třebel - vedla na hrad cesta pod obrannou zdí od západu k jihu přes padací most. Hrad byl kromě své polohy chráněn i silnými hradbami. Rozlehlá budova panského špýcharu dává tušit jeho tehdejší rozlohu. Dnes jen základy pod bývalou fořtovnou, kamenný znak posledních majitelů panství v jejím rohu a dělové koule ze 30tileté války upomínají na jeho tehdejší slávu. A přece kdysi vévodil celému kraji. 

bývalý Caltov (Naučná stezka Kosí potok 7km)
naučná stezka Kosí potok
Nejstarší naučná stezka na okrese Tachov otevřena v roce 1978. Obnovena v roce 2002. Nachází se na zelené značené trase v údolí Kosího potoka. NS je dlouhá 7-8 km. Začíná u bývalé osady Caltov (silnice Planá –Konstantinovy Lázně) a končí Na Špirkově (silnice Planá - Černošín).  Ve svých 13 zastávkách Vás naučná stezka seznámí s přírodou a historií údolí Kosího potoka. 

Michalovy Hory (3688)
Dříve významné hornické město, dnes pouze vesnice s několika desítkami obyvatel. Oblast byla osídlena již od doby bronzové a halštatského období doby železné. První zprávy o dolování se zachovaly až ze 16. století, z dob největšího rozkvětu obce. Doly tu byly založeny v r.1542 hrabětem Šlikem, vytěžené stříbro se odtud dodávalo do mincovny hrabat Šliků v Jáchymově. Dobýval se tu také sfalerit, argentit, galenit, stříbrné a měděné rudy. Po roce 1750 dolovací pokusy ustaly. V 19. stol. byly uskutečněny nové pokusy na dolováni stříbra, olova, niklu a kobaltu, ale rudy ubývalo a tak byla těžba roku 1887 zastavena.

zbytky hradu Michalšperk na Lazurové hoře
Lazurová hora (629 m.n.m.), pod níž se vine divoké údolí, leží severně od Michalových Hor. Nedaleko soutoku Kosového a Vysočanskéo potoka leží mlýn, od něhož vedou cestičky až na vrchol hory, který nese zbytky malého, ješt nedávno prakticky neznámého hradu.
Staveniště hradu je situováno na skalnatém ostrohu, vybíhajícím z táhlého hřebene a spadajícím dosti strmými svahy dolů do údolí. Vlastní hrad měl nepravidelný eliptický půdorys o velikosti zhruba 40x25 metrů. Od hřebene jej odděloval příčný příkop, zčásti vytesaný do skály. Hrad byl tvořený obvodovou hradbou a kulatou věží.
Zbytky hradu, popisované roku 1790 jako dobře rozpoznatelné, v krátké době zpustly a upadly postupně v zapomnění.

zelená turistická trasa číslo 3678