Navigace

Obsah

HISTORIE ČERNOŠÍNA

Nález mohyl ze starší doby hradištní

     U nedaleké obce Lhota u Stříbra byla nalezena skupina mohyl. Prozkoumány byly částečně v roce 1951 a nalezly se tu zbytky hradištní keramiky ze 7. až 9. století a spálené kůstky. Toto sídliště patří k nejstarším slovanským osídlením v západních Čechách.

     Také v Černošíně byly nalezeny památky ze střední a mladší doby bronzové. Soupis uvádí bronzovou sekerku s laloky a sekeru s tulejkou, dále bronzové kopí, nalezené v lomu na Vlčí hoře. Na Vlčí hoře jsou patrné zbytky valů hradiště, pocházející nejspíše z mladšího neolitu.

 

     Černošín vznikl jako poddanská obec ve 12. století. Jeho vznik a vývoj ovlivnila poloha při obchodní cestě, spojující západní oblasti se středem Čech. Poprvé se snad připomíná ve jménu Bernarta z Černošína na archivním dokladu z roku 1155, který se nedochoval. Historicky doložen je Oldřich z Černošína v roce 1290. Jméno obce je pravděpodobně odvozeno z vlastního jména vladyky Černoše. Vesnice měla již roku 1384 doložen kostel, který se stal roku 1445 farním. Patřila nejprve k hradu Volfštejnu, později k hradu Třebel a posléze ve 14. století k panství Trpísty. Od 14. do 17. století patřila rodu pánů ze Švamberka.
     V roce 1541 byla povýšena na městečko a Švamberkové ji propůjčili do městského znaku část svého erbu. Velmi důležitou byla pro městečko česky psaná listina z roku 1551, v níž mu Zdeněk a Jáchym ze Švamberka poskytují další svobody a práva. Obec se tak stává důležitým obchodním a řemeslnickým centrem. Smutnou kapitolou byla pro městečko třicetiletá válka. Obec silně trpěla vojenskými nájezdy, což bylo dáno její výhodnou polohou u Stříbra. Také dlouhé ležení vojska při obléhání a dobývání Třebele městečku neprospělo. Vyšlo z této války tak zubožené a vylidněné, že na základě potvrzení Bedřicha ze Švamberka odškodňuje císař Ferdinand III. obec privilegiem konání tří výročních trhů a týdenního trhu na dobytek. Tuto výsadu z roku 1654 potvrdila i Marie Terezie, Josef II. a naposledy císař František II. v roce 1794. Obě uliční fronty městečka, vystaveného při cestě, vyhořely při požáru roce 1611 a při obnově byly vystavěny podél dlouhého, úzkého náměstí, jak to požadoval charakter tržního městečka. V polovině 17. století se dostalo nových privilegií i místním řemeslným cechům. Toto opatření podporovalo novou kolonizaci, která však byla po výtce německá. Původně husitská obec se přikláněla k protestanství a po porážce na Bílé Hoře byla tvrdě rekatolizována v rámci protireformace .
     I v následujících stoletích význam obce stoupal, zejména na začátku 19. století po vybudování císařské silnice. Již v roce 1659 byl zřízen rozhodnutím městské rady chudobinec a město mělo své dva ranhojiče. Byla zde řádná stanice c. k. jízdní a listovní pošty. Tak i přes velké a časté požáry městečko bohatlo a rozrůstalo se. Konec 19. století znamená i v Černošíně nástup průmyslu. Vzniká podnik na výrobu obuvi a pila na zpracování dřeva z okolních lesů. Převaha německého obyvatelstva ve 30. letech tohoto století zapříčinila, že po Mnichovském diktátu byla obec s okolím připojena k Velkoněmecké říši.
     Po osvobození v roce 1945 sem přichází noví čeští a slovenští obyvatelé ze všech koutů naší vlasti i repatrianti ze zahraničí a budují si zde nový domov. Zřizuje se česká škola, svou činnost obnovuje pošta i kožedělná továrna. Půda je rozdělena mezi rolníky, kteří zde později vytváří Jednotné zemědělské družstvo. Městečko prochází bouřlivým poválečným vývojem, který vykrystalizoval do dnešní podoby.

Pamětihodnosti

  • Tvrz, archeologické naleziště pod Černošínem
  • Mohylník, archeologické naleziště
  • Tvrz Vížka, archeologické naleziště
  • Kostel svatého Jiří na náměstí 1. máje
  • Socha svatého Floriána a socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí 1. máje

Na jih od obce se nachází přírodní památka Černošínský bor a dále na jih pak další památka Pod Volfštejnem, která je kolem stejnojmenné zříceniny hradu Volfštejn.

 

ZNAK MĚSTA ČERNOŠÍN

znak

Historie znaku
Znak Černošína byl odvozen od erbu vrchnosti a je doložen pečetěmi od 17. století. Barvy známe jen z literatury. Tento znak se v době okolo roku 1900 zdál asi Černošínským příliš chudý, a proto si na razítka dali vyrýt nikým neschválený a tudíž neplatný znak, v jehož štítě byla kvádrová hradební zeď se třemi stínkami cimbuří a otevřenou branou s vraty. Nad hradbou vystupovaly dvě věře, každá s brankou dole a oknem nahoře a se špičatou střechou, ukončenou makovicí. V bráně stála na trávníku labuť, nad štítem byl turnajský helm s pokrývadly a korunou, ze které vyrůstala jako klenot tři pštrosí péra. Městečku však náležel ve skutečnosti prostý, ale starobylý znak se švamberskou labutí.

Stránka

  • 1

 

 

 

 

Léta Páně 1873, dne 29. srpna dal František Josef I. z Boží milosti císař rakouský, apoštolský král uherský, král český etc. etc. povýšit městys Černošín na město.

Léta Páně 1873, dne 29. srpna dal František Josef I. z Boží milosti císař rakouský, apoštolský král uherský, král český etc. etc. povýšit městys Černošín na město.

vlevo originální pečeť, vpravo upravené neplatné razítko

vlevo originální pečeť, vpravo upravené neplatné razítko


Stránka

  • 1