Naleziště augitu

Naleziště AUGITU a AMFIBOLU na Vlčí hoře

Vlčí hora patří k nejznámějším ale i k nejvýznamnějším mineralogickým vzácnostem západních Čech. Krystaly augitů a amfibolů z této lokality byly známy již v nejstarších dobách. Koncem třetihor a na začátku čtvrtohor, před asi 1 miliardou let, byla v západních Čechách silná sopečná činnost, která sahala od Chebska přes Doupovské hory, České Středohoří, Jičínsko až k Nízkému Jeseníku na severní Moravě. Na okraji této velké třetihorní sopečné oblasti se objevily nejmladší sopky začátkem čtvrtohor. V oblasti Nízkého Jeseníku je to Venušina a Uhlířská sopka, v západních Čechách Příšovická Hůrka (západně od Plzně), Železná Hůrka (jižně od Chebu) a Komorní Hůrka u Františkových Lázní.

Třetihorní sopky této oblasti, mezi které patří i Vlčí hora, jsou charakteristické masivním čedičem a porovitým tufem. Vlčí hora je vzácná mineralogická rezervace pro svůj výskyt krystalograficky dobře vyvinutých augitů a amfibolů, což neplatí obecně pro třetihorní vyvřeliny.

Z chemických analýz augitů z Vlčí hory, kde se vyskytují vedle sebe augity sodno-vápenaté a draselno-vápenaté, můžeme usuzovat na pravděpodobnou diferenciaci magmatu. Za starší minerály můžeme považovat augity sodno-vápenaté, které jsou menší a mají větší hustotu. Obsah hořčíku je u této skupiny minerálů vyšší. U druhé skupiny augitů je vyšší obsah vápníku a draslíku a mají nižší hustotu. Z toho lze usoudit, že k výlevu magmatu došlo nejméně ve dvou fázích. Při dalším poklesu teploty došlo ke krystalizaci amfibolů. K amfibolům nejstarší generace náležejí pravděpodobně amfiboly draselno-vápenaté, pak pokračovala krystalizace amfiboly sodnými a vápenatými.

Nerosty Vlčí hory patří mezi magmatické minerály. Vyvřelé magmatické horniny jsou jednou z nejvýznamnějších složek zemské kůry. 
Že Vlčí hora u Černošína je známé naleziště augitů a amfibolů, o tom svědčí okolnost, že tyto minerály jsou zařazeny do mineralogických sbírek Národního muzea v Praze (krystaly augitů velikosti až 2 cm, krystaly amfibolů až velikosti 4 cm).

Nejvíce těchto minerálů lze najít na louce na východním svahu Vlčí hory. Protože horniny mají vzhled a vlastnosti popela, padly někdy i vzácné lokality za oběť při stavbě silnic nebo byly vytěženy jako izolační materiál. Vlčí hora měla v tomto směru velké štěstí, že ji nepotkal podobný osud, protože se našli lidé, kteří dokázali bojovat za její zachování a tak dokázali uchránit její krásu a vzácnost i pro budoucí generace.

AUGIT

Chemický vzorec: (Ca Mg Fe2+)(MgFe2+AlFe3+)(SiAl)2O6 
Krystalová soustava: jednoklonná 
Barva: černá, zelenočerná 
Speciality: Augit je typickým minerálem alkalických čedičů (bazanitů, tefritů, nefelinitů) Českého středohoří. Pokud se v čedičích nebo jejich tufech a brekciích nevyskytuje v podobě makroskopických vyrostlic, zcela jistě ho zde naleznete pod mikroskopem v podobě mikroskopických krystalků v základní hmotě horniny. Pro většinu augitů je pak typický zvýšený obsah titanu, což se projevuje na výbrusu ve zkřížených nikolech anomálními barvami. typické je rovněž dvojčatění krystalů vyvolávající ve zkřížených nikolech efekt přesýpacích hodin. Makroskopické krystaly, které můžete najít na několika lokalitách kolem Bíliny většinou vznikly již v magmatickém krbu nebo na cestě čedičového magmatu k povrchu protože pro růst tak velkých krystalů je potřebný dlouhý čas. Pokud byl obsah krystalů v magmatu příliš vysoký, způsobilo to zvýšení viskozity magmatu, což má za důsledek ucpávání přívodní dráhy a následné exploze plynů. Proto velké krystaly augitu převládají na lokalitách čedičových tufů a brekcií. Exploze doprovázené deštěm augitových nebo amfibolových krystalů musely tedy na Bílinsku být v oligocénu poměrně časté.

KAERSUTIT (čedičový obecný amfibol) 
Chemický vzorec: NaCa2Mg4Ti(Si6Al2)(O+ OH)24 
Krystalová soustava: jednoklonná 
Barva: skořicově hnědá až černá 
Speciality: Amfibol je typickým minerálem alkalických čedičů (bazanitů, tefritů, nefelinitů) Českého středohoří. Pokud ho zde najdeme, je to obyčejně v podobě makroskopických vyrostlic (krystaků větších než 2 mm). Podobně jako pro většinu augitu je pro čedičový amfibol typický zvýšený obsah titanu a alkalických prvků. Makroskopické krystaly, které můžete najít na několika lokalitách kolem Bíliny musely vzniknout již v magmatickém krbu neboť Amfibol narozdíl od svého souputníka - augitu - obsahuje v krystalové mřížce vodu, která se zde může udržet pouze za vysokého tlaku, který je dosahován pouze v hloubkách kde se tvoří magma. Dokladem tohoto faktu jsou i takzvané megakrystaly oxikaersutitu v Dolánkách. Až 10 cm velké krystaly čedičového amfibolu zde během polesu tlaku během pomalé erupce byly resorbovány (opětovně stravovány) bazanitovým magmatem za vzniku exotické směsi minerálů (často s vysokým obsahem Ti), která tyto krystaly zaměňuje.

publikace 700 let od založení Černošína