Přírodní zajímavosti v okolí

Přírodní park Kosí potok

Do území města Černošín částečně zasahuje přírodní park Kosí potok. Oblast chrání biologické a krajinné hodnoty v kaňonovitém údolí potoka. Vyskytuje se zde 32 druhů chráněných a ohrožených rostlin.

Přírodní památka Černošínský bor

rozloha 0,75 ha
Chrání reliktní bor. Nachází se u cesty od fotbalového hřiště v Černošíně k hradu Volfštejnu. Starý bor s chráněnými a ohroženými druhy rostlin v podrostu. 
Návštěvní režim: Prohlídka je možná pouze z cesty - nevstupovat do porostu!

hora VLČÍ HORA

se svou nadmořskou výškou 704 m patří k nejvýraznější krajinné dominantě v okolí Černošína. Třetihorní čedičový výlev byl již v minulosti předmětem zájmu mineralogů, botaniků i turistů, ale i básníků. Roku 1897 o ní historik Borovský napsal: "Vlčí hora jest pozoruhodná sopka, kterou také Goethe z Mariánských Lázní několikráte navštívil a která kromě zajímavého geologického složení i pěkný pohled poskytuje." V této souvislosti stojí jistě za zmínku, že černošínská obecní kronika (uložená dnes v Okresním archívu ve Stříbře) Goethovy pobyty na Vlčí hoře popírá. Novější prameny o J.W.Goethovi jako sběrateli nerostů a hornin uvádí, že mu neutěšený zdravotní stav a vysoké stáří 74 let již nedovolily podniknout sběry na vrchu Vlčáku u Černošína, který jej velmi zajímal. Jeho komorník Stadelmann a básník J.S.Zauper přinášeli mu odtud krásné krystaly amfibolu a augitu, jimiž prý byl Goethe nadšen. A tak pravděpodobné, že Goethova vyhlídka, jak se stále říká skalnatému srázu na jihozápadní straně vrcholu Vlčí hory, odkud je pěkný výhled na Přimdu, zalesněné vrchy Slavkovského lesa, ale i na Bezdružicko s Krasíkovem a Ovčím vrchem, je svým pojmenováním spíše jen holdem, vzdaným geniálnímu básníku a nadšenému přírodovědci, než místem, na kterém kdy Goethe opravdu stál ...

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Popravčí strom na Vlčí hoře

Na severním úbočí Vlčí hory stávala dříve statná borovice, nazývaná "popravčí strom" (německy Gerichtsbaum). Legendou opředený lesní velikán s obvodem ve výši ramen kolem 3 metrů byl pozoruhodný s výškou se rozšiřujícím kmenem a bizardním tvarem zbytku koruny, která připomínala kořeny, takže strom zdánlivě rostl obráceně, kořeny vzhůru. Vzhled stromu byl nejspíše výslednicí nejprve mechanického, a pak i biologického zranění, která byla posléze vyhojena. V roce 1952 byl tehdy již suchý pahýl vyvrácen silným větrem. Zachovala se však jeho fotografie, a to na jedné starší fotografii Černošína, nalezené při opravě báně zdejšího kostela.

Přírodní památka Pod Volfštejnem

rozloha 31,90 ha
Na opačném úbočí Vlčí hory, v katastru obce Lažany, rozkládá se na podmáčených pastvinách pod zbytky hradu plocha chráněného přírodního území "Pod Volfštejnem". Vyhlášením přírodního výtvoru je zde chráněn mimořádný biotop na podmáčeném úpatí čedičového vrchu, nejbohatšího naleziště chráněných rostlin z čeledi vstavačovitých a hořcovitých na Tachovsku. Vykvétá zde ve velkém množství například prstnatec májový, vstavač kukačka, pětiprstka žežulník i vzácný vemeníček zelený, některé druhy, např. vstavač osmahlý nebo hořec drsný jsou posledními nalezišti na Tachovsku. Květena Vlčí hory nabízí vnímavému pozorovateli i další své skvosty. Na pasekách nad Záhořím vykvétá chráněná lilie zlatohlávek, v okolí bývalé kaolinky roste hojně zeměžluč menší, v jarních měsících tu omamně voní lýkovec jedovatý. V podrostu borových lesů u "areálu zdraví" roste velmi vzácný jednokvítek velekvětý, hruštička zelenavá, zimostrázek alpinský a další. Také zvířena Vlčí hory patří k poměrně rozmanitým. Z motýlů lze na samém vrcholu vidět každoročně nápadného otakárka fenyklového a snad všechny druhy našich baboček. Z brouků zaujmou především rozmanití střevlíci. Častá je ještěrka obecná, užovka obojková i slepýš. Rozmanité porosty na Vlčí hoře jsou i pravým rájem pro řadu opeřenců. Pravidelně se tu zdržuje a někdy i hnízdí naše největší sova - výr velký, z dravců jeřáb, káně lesní a poštolka.

Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

Lhota u Černošína

v nadmořské výšce 500 m tvořila se svými rybníky a okolními lesy vždy přirozené rekreační a oddechové zázemí Černošína. Na lesní louce u osady byl ještě počátkem šedesátých let velmi hojný výskyt vzácného jestřábníku oranžového, v okolí rybníků vykvétá chráněný hořec hořepník, vachta trojlistá, všivec lesní, tolije bahenní a srpice barvířská i další zajímavé druhy. Zdejší lesy směrem k Zádubu jsou i vyhlášeným houbařským rájem.

Olbramov u Černošína

dnes již převážně rekreační osada. Na prameništi Černošínského potoka jižně od osady býval ještě v padesátých letech velmi hojný výskyt chráněné hmyzožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté, hořce hořepníku a dalších zajímavých rostlin.

Krásné údolí

na břehu potoka pod osadou je zachováno dodnes místo, na kterém v jarním období vykvétá nápadný úplín evropský. Spolu s výskyty u Víchova byl zde zjištěn nedávno zesnulým rostlinolékařem ze Stříbra Adolfem Veštou, nadšeným propagátorem a milovníkem naší přírody, organizátorem mnoha turistických setkání na Vlčí hoře.

Třebel

dříve středisko rozsáhlého panství, nyní rekreační osada. Nad ní na skalnaté ploše místo výskytu dřeviny jeřábu břeku, který zde zaznamenal již roku 1789 rodák z Plané F.W.Schmidt. Tento druh jeřábu připomíná tvarem listů spíše javor. Je dřevinou teplomilnou a jeho výskyt u Třebele představuje nejzápadnější výskyt této dnes vymírající dřeviny v celém údolí Mže.

další chráněná a zajímavá území

• naleziště augitu v okolí Vlčí hory 
• vodní nádrž Hracholusky
• přírodní památka Petrské údolí
• přírodní park Úterský potok
• přírodní park Hadovka
• přírodní památka Hradišťský vrch ()
• přírodní památka Pod Šipínem (okolí Konstantinových Lázní)
• přírodní památka Krasíkov (okolí Konstantinových Lázní)
• přírodní památka U Rybníčků (okolí Olbramova)
• CHKO Slavkovský les
• Přírodní park Manětínská
• V lese mezi Lhotou a Zádubem zbytky Keltských mohyl.

vodní plochy ke koupání

• Lhotské rybníky
• Požární nádrž Černošín

kempy a tábory

• Táboření možné u Lhotských rybníků