Zřícenina hrádku Šontál

Hrádek Šontál

V blízkosti Černošína, necelý 1 kilometr jihozápadně od obce Krásné Údolí (dříve Schönthal), stával na skalnatém ostrohu obtékaném Černošínským potokem hrad Šontál. Jednoduchá obdélná dispozice hradu byla od planiny, nyní proměněné v pole, oddělena dnes již nehlubokým příkopem. Z rovné prostory vlastního hradu vystupuje pouze nesourodý relikt zděného objektu, situovaný na nejbezpečnější místo dispozice. Z dalšího objektu, přistavěného k ohradní zdi, zbyla pouze výrazná obdélná vpadlina.

Dějiny hradu jsou pro téměř absolutní absenci písemných pramenů velmi torzovité. Poprvé se o něm dozvídáme v roce 1379, kde je připomínán "Schontal, castrum Kawany". O jeho majiteli Kavanovi nevíce zcela nic; je možné, že to byl jeden z předků rodu Zádubských ze Šontálu, připomínaných velmi často v pramenech 15. - 16. století. vztah tohoto rodu k Šontálu je však zcela nejasný.

O hradu nám pak zprávy mizí až do roku 1461, kdy jako svědek vystupuje Jan ze Šontálu, snad totožný s Janem Lickem ze Šontálu, jenž byl v roce 1477 švamberským hejtmanem a roku 1496 se připomíná jako "urozený muž Jan Lička z Šontálu". To jsou však poslední zprávy o hradu, který zřejmě již okolo roku 1500 zpustl a od té doby zůstal ve zříceninách. Až roku 1544 jsou připomínány pusté vsi Lhota, Šontál, Střížov a Oparov jako příslušenství statku Třebel, ale o hradu není ani zmínky.

Hrad vystavěný ve 14. a existující patrně pouze do poloviny 15. století si udržel svoji jednoduchou středověkou podobu. Absenci historického materiálu zde může plně nahradit pouze archeologický výzkum lokality.