Město Černošín
Město Černošín

Historie města

Nález mohyl ze starší doby hradištní

     U nedaleké obce Lhota u Stříbra byla nalezena skupina mohyl. Prozkoumány byly částečně v roce 1951 a nalezly se tu zbytky hradištní keramiky ze 7. až 9. století a spálené kůstky. Toto sídliště patří k nejstarším slovanským osídlením v západních Čechách.

     Také v Černošíně byly nalezeny památky ze střední a mladší doby bronzové. Soupis uvádí bronzovou sekerku s laloky a sekeru s tulejkou, dále bronzové kopí, nalezené v lomu na Vlčí hoře. Na Vlčí hoře jsou patrné zbytky valů hradiště, pocházející nejspíše z mladšího neolitu.

 

     Černošín vznikl jako poddanská obec ve 12. století. Jeho vznik a vývoj ovlivnila poloha při obchodní cestě, spojující západní oblasti se středem Čech. Poprvé se snad připomíná ve jménu Bernarta z Černošína na archivním dokladu z roku 1155, který se nedochoval. Historicky doložen je Oldřich z Černošína v roce 1290. Jméno obce je pravděpodobně odvozeno z vlastního jména vladyky Černoše. Vesnice měla již roku 1384 doložen kostel, který se stal roku 1445 farním. Patřila nejprve k hradu Volfštejnu, později k hradu Třebel a posléze ve 14. století k panství Trpísty. Od 14. do 17. století patřila rodu pánů ze Švamberka.
     V roce 1541 byla povýšena na městečko a Švamberkové ji propůjčili do městského znaku část svého erbu. Velmi důležitou byla pro městečko česky psaná listina z roku 1551, v níž mu Zdeněk a Jáchym ze Švamberka poskytují další svobody a práva. Obec se tak stává důležitým obchodním a řemeslnickým centrem. Smutnou kapitolou byla pro městečko třicetiletá válka. Obec silně trpěla vojenskými nájezdy, což bylo dáno její výhodnou polohou u Stříbra. Také dlouhé ležení vojska při obléhání a dobývání Třebele městečku neprospělo. Vyšlo z této války tak zubožené a vylidněné, že na základě potvrzení Bedřicha ze Švamberka odškodňuje císař Ferdinand III. obec privilegiem konání tří výročních trhů a týdenního trhu na dobytek. Tuto výsadu z roku 1654 potvrdila i Marie Terezie, Josef II. a naposledy císař František II. v roce 1794. Obě uliční fronty městečka, vystaveného při cestě, vyhořely při požáru roce 1611 a při obnově byly vystavěny podél dlouhého, úzkého náměstí, jak to požadoval charakter tržního městečka. V polovině 17. století se dostalo nových privilegií i místním řemeslným cechům. Toto opatření podporovalo novou kolonizaci, která však byla po výtce německá. Původně husitská obec se přikláněla k protestanství a po porážce na Bílé Hoře byla tvrdě rekatolizována v rámci protireformace .
     I v následujících stoletích význam obce stoupal, zejména na začátku 19. století po vybudování císařské silnice. Již v roce 1659 byl zřízen rozhodnutím městské rady chudobinec a město mělo své dva ranhojiče. Byla zde řádná stanice c. k. jízdní a listovní pošty. Tak i přes velké a časté požáry městečko bohatlo a rozrůstalo se. Konec 19. století znamená i v Černošíně nástup průmyslu. Vzniká podnik na výrobu obuvi a pila na zpracování dřeva z okolních lesů. Převaha německého obyvatelstva ve 30. letech tohoto století zapříčinila, že po Mnichovském diktátu byla obec s okolím připojena k Velkoněmecké říši.
     Po osvobození v roce 1945 sem přichází noví čeští a slovenští obyvatelé ze všech koutů naší vlasti i repatrianti ze zahraničí a budují si zde nový domov. Zřizuje se česká škola, svou činnost obnovuje pošta i kožedělná továrna. Půda je rozdělena mezi rolníky, kteří zde později vytváří Jednotné zemědělské družstvo. Městečko prochází bouřlivým poválečným vývojem, který vykrystalizoval do dnešní podoby.

Pamětihodnosti

  • Tvrz, archeologické naleziště pod Černošínem
  • Mohylník, archeologické naleziště
  • Tvrz Vížka, archeologické naleziště
  • Kostel svatého Jiří na náměstí 1. máje
  • Socha svatého Floriána a socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí 1. máje

Na jih od obce se nachází přírodní památka Černošínský bor a dále na jih pak další památka Pod Volfštejnem, která je kolem stejnojmenné zříceniny hradu Volfštejn.

 

ZNAK MĚSTA ČERNOŠÍN

znak

Historie znaku
Znak Černošína byl odvozen od erbu vrchnosti a je doložen pečetěmi od 17. století. Barvy známe jen z literatury. Tento znak se v době okolo roku 1900 zdál asi Černošínským příliš chudý, a proto si na razítka dali vyrýt nikým neschválený a tudíž neplatný znak, v jehož štítě byla kvádrová hradební zeď se třemi stínkami cimbuří a otevřenou branou s vraty. Nad hradbou vystupovaly dvě věře, každá s brankou dole a oknem nahoře a se špičatou střechou, ukončenou makovicí. V bráně stála na trávníku labuť, nad štítem byl turnajský helm s pokrývadly a korunou, ze které vyrůstala jako klenot tři pštrosí péra. Městečku však náležel ve skutečnosti prostý, ale starobylý znak se švamberskou labutí.

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Datum a čas

Dnes je pátek, 15. 11. 2019, 13:44:17

Aktuální počasí

Počasí dnes:

15. 11. 2019

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a ojediněle i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty 9 až 13°C. Noční teploty 7 až 3°C.

Informační centrum Černošín

i

CzechPOINT

cz

Interaktivní turistická mapa

i