| 
|
červená turistická trasa číslo 0201 |
| vzdálenost | |
| 0 km | Vranov |
| 3 km | Červená lávka rozc. (9281) |
| 3,5 km | Stříbro nám. (1402)
Historie hornictví na Stříbrsku - naučná stezka
V září 1999 byla ve Stříbře otevřena nová okružní naučná stezka o historii hornictví na Stříbrsku. Stezka je dlouhá 3 kilometry a je na ní sedm zastávek. Naučná stezka přibližuje všem zájemcům po staletí trvající hornickou činnost. Lze se zde dovědět o historii města, o jeho přírodním prostředí, prastarém dobývání rud, o tajuplných obyvatelích podzemních prostor ( od netopýrů až po skřítky).
Začátek i konec NS je u hotelu Branka, ale protože trasa je okružní, můžete začít na kterémkoliv místě. Stezka je vyznačena turistickou značkou pro naučné stezky a přes historický most s brankou přechází řeku Mži souběžně s červenou turistickou trasou. Na pohodlnou prohlídku budete potřebovat asi jeden a půl hodiny. Na obou březích řeky Mže naučná stezka objevuje nová zákoutí, málo známé i pro stříbrské rodáky. 
|
| 4,5 km | Kostelík Panny Marie |
| 8 km | Nad vojenskou plovárnou |
| 11,5 km | Milíkov |
| 14,5 km | Otročín |
| 17,5 km | Svojšín zámek (3628)
V prvním písemném dokladu o vesnici Svojšín z roku 1176 jsou zmiňováni vladykové bratři Oldřich a Beneda. Ve 13. století se svojšínští zemané dělí na několik rodových větví. Nejznámější jsou větev Třebelská a Volfštejnská. Z pánů ze Svojšína se nejvíce proslavil Petr Zmrzlík, který zastával pozici královského mincmistra a byl velkým příznivcem husitů. Později se z něho stal i hejtman ve vojsku Jana Žižky z Trocnova. Roku 1554 získali Svojšín hrabata Příchovští. Judita Příchovská nechala na místě staré stavby vystavět roku 1723 dnešní zámek.
Zámek je jednopatrový. Interiér je přístupný průjezdem s kamenným portálem, kde jsou zachované kožené tapety a barokní mramorové krby. 
|
| 21 km | Bývalý Šturanský mlýn |
| 25 km | U Mže rozcestí (3678) |
| 27 km | Osada Kosí potok (3607) |
| 29,5 km | Vížka |
| 33,5 km | Josefova Huť |
| 36,5 km | U Ústí rozcestí (3605) |
| 40,5 km | Brod nad Tichou
Dominantu obce již při příjezdu do obce ze všech směrů je stavba kostela sv.Jakuba, vybudovaném na starém hradišti.
Opevněná osada s hradem vznikla v místech, kde se potkávaly boční větve Norimberské obchodní stezky vedené přes Bor a Tachov a dále pokračovaly do blízké Plané. Ve středověku Brod upadá na významu. Nejvýznamnější památkou je kostel, zasvěcený patronu poutníků sv.Jakubu. |
| 44,5 km | město Planá
První písemné záznamy o Plané pocházejí z roku 1251. Město leželo na důležité obchodní cestě, která vedla z Norimberka přes Cheb dále do Čech. Původní osada stávala na úpatí Bohušova vrchu kolem románského kostela Petra a Pavla, který je nejstarší dochovanou stavební památkou v Plané. Do dějin města nejvíce zasáhl rod Šliků hornictvím a mincováním (mincovnu do Plané přenesli poté, co zanikla mincovna v Jáchymově). Město prošlo obdobími rozkvětu i úpadku. Nejvíce byla Planá postižena v 16. stol., kdy bylo město dvakrát zachváceno epidemií moru a téměř vylidněno.V dobách rozkvětu města hlavně na konci 17. stol. se rozvíjela řemesla, obchod, hornictví. 
|
| 44,5 km | Hornické muzeum v Plané
Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. století v době největšího rozkvětu dolování stříbrných rud v Plané a jejím okolí. O rozkvětu a důležitosti města svědčí i to, že tehdejší majitelé panství a dolů Šlikové měli v Plané svoji mincovnu. Zde razili stříbrné mince. Štola byla ražena ručně z jižní strany táhlého návrší, na kterém stojí historické jádro města. Měla ověřit možný výskyt stříbrných rud, které byly v té době s úspěchem dobývány na svazích Bohušova vrchu. Celková délka důlních prací je necelých 200 m a na mnohých místech je dosud dobře patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. Dnes je celý labyrint chodeb zpřístupněn veřejnosti a je v něm instalována expozice vývoje rudného hornictví, které je v současné době v Čechách prakticky zlikvidováno. Množství exponátů, tématicky utříděných, působí v podzemních prostorách velice autenticky.
Muzeum je otevřeno od května do září denně kromě pondělí, v dubnu a v říjnu o sobotách a nedělích. 
|
| 46,5 km | Poutní kostel sv. Anny
První zmínky o původně gotickém kostelu pochází z roku 1515, kdy stavba vyhořela. Za vlády hraběte Jindřicha Šlika prošel kostel v roce 1645 rozsáhlou stavební úpravou a téhož roku bylo založeno Bratrstvo svaté Anny. Po dalším ničivém požáru v roce 1721 byl kostel barokně obnoven. Za vlády Josefa II. zaniklo Bratrstvo sv. Anny a kostel začal sloužit jako zámecká kaple plánských držitelů. Počátkem 20. století byla vystavěna před západním průčelím hrobka rodu Nostitzů. Severně od kostela stojí torzo malého pavilonu nad kdysi „zázračným“ radioaktivním pramenem, který zanikl při dolováním uranu. Jižně pod kostelem je částečně upravená budova někdejšího redemptoristického konviktu. Nyní je v tomto objektu nemocnice. Východně od sv. Anny je stará lipová alej směrem k Plané lemována zbytky výzdoby někdejší poutní cesty. |
| 48 km | Chodová Planá
Obec bývala střídavě v rukou různých rytířů, ale ještě po dvakrát se objevuje premonstrátský klášter Teplá jako vlastník Chodové Plané - v letech 1391 a 1413. V 15. století vlastnili obec zprvu páni z Kočova, pak páni z Rebersreuthu.
Významný byl zdejší pivovar, založený 1573, ale pivo tu vařili obyvatelé už mnohem dříve. Barokní kostel sv.Jana Křtitele z let 1748-1754 byl centrální stavbou v obci. Přes Chodovou Planou mířila důležitá obchodní stezka z Plzně na Norimberk a za obcí vedla nebezpečnými lesy. Také hornictví tu prosperovalo už od 13. století. Na panství v okolí se těžilo olovo a stříbro. V místě starého zámku z roku 1734 dnes stojí kulturní dům. Nový chodovoplánský zámek je z roku 1906 s překrásným přírodním parkem. 
|
| 48,5 km | Chodová Planá stadion |
| 59 km | Mariánské Lázně
Lázeňské město vzniklo počátkem minulého století v údolí, kde vyvěrá mnoho výborných léčivých pramenů. V r. 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli. Až koncem 18. století začal Dr. Jan Josef Nehr systematicky zkoumat jejich léčivé účinky. První zděný dům pro lázeňské hosty byl postaven u Křížového pramene v roce 1805 a byl nazván Zlatá koule.
Příliv lázeňských hostů znamenal brzy rychlý stavební rozvoj. Na pozemcích tepelského kláštera brzy vznikla osada, nazvaná Mariánské Lázně podle obrázku Panny Marie, zavěšeného u Křížového pramene. Počátek 20. let minulého století znamená obrovský rozmach tohoto nového místa - z nehostinného, bažinatého údolí vzniklo půvabné parkové město s klasicistními a empírovými domy, altány, pavilony a kolonádami. Od r. 1990 panuje snaha o obnovení původního charakteru města, jeho architektury, parků i celkové atmosféry. 
|
