Žlutá turistická trasa číslo 6603

žlutá turistická trasa číslo 6603 

 Hrad Třebel
Gotický hrad Třebel, nazývaný také Třevle nebo Střevle stál na úzkém skalnatém výběžku nad údolím Kosího potoka, na plošině oddělené od Vlčí hory hlubokou rozsedlinou. Z podhradí - dnes vesnice Třebel - vedla na hrad cesta pod obrannou zdí od západu k jihu přes padací most. Hrad byl kromě své polohy chráněn i silnými hradbami. Rozlehlá budova panského špýcharu dává tušit jeho tehdejší rozlohu. Dnes jen základy pod bývalou fořtovnou, kamenný znak posledních majitelů panství v jejím rohu a dělové koule ze 30tileté války upomínají na jeho tehdejší slávu. A přece kdysi vévodil celému kraji.

Naleziště augitů a amfibolů
Vlčí hora patří k nejznámějším ale i k nejvýznamnějším mineralogickým vzácnostem západních Čech. Krystaly augitů a amfibolů z této lokality byly známy již v nejstarších dobách. Koncem třetihor a na začátku čtvrtohor, před asi 1 miliardou let, byla v západních Čechách silná sopečná činnost, která sahala od Chebska přes Doupovské hory, České Středohoří, Jičínsko až k Nízkému Jeseníku na severní Moravě. Že Vlčí hora u Černošína je známé naleziště augitů a amfibolů, o tom svědčí okolnost, že tyto minerály jsou zařazeny do mineralogických sbírek Národního muzea v Praze (krystaly augitů velikosti až 2 cm, krystaly amfibolů až velikosti 4 cm). 
Nejvíce těchto minerálů lze najít na louce na východním svahu Vlčí hory. Protože horniny mají vzhled a vlastnosti popela, padly někdy i vzácné lokality za oběť při stavbě silnic nebo byly vytěženy jako izolační materiál. Vlčí hora měla v tomto směru velké štěstí, že ji nepotkal podobný osud, protože se našli lidé, kteří dokázali bojovat za její zachování a tak dokázali uchránit její krásu a vzácnost i pro budoucí generace.

 Volfštejn zřícenina hradu
Hrad, jehož historie je velmi kusá, se připomíná poprvé teprve v roce 1316, kdy se po něm psal Beneda, podle jména potomek bratří Oldřicha a Benedy ze Svojšína. Hrad byl založen na jihovýchodním výběžku Vlčí hory nedaleko cesty, která vedla z Plzně přes Stříbro a Planou na Cheb. Před hradem byl ve skále vylámán příkop. Do vysoké zachované věže je jediný vstup ve výši 12 metrů nad úrovní dvora, vstupovalo se do ní po dřevěné pavlači z ochozu hradební zdi. Prostor mezi velkou věží a palácem vyplňovaly zčásti ještě dvě menší budovy. Z paláce, který uzavíral hradní nádvoří na jižní straně, zbyly dnes jen necelé čtyři obvodní zdi. Cesta ke hradu vedla jako dnes od Černošína pod východní val hradu a obcházela hrad od jihu k padacímu mostu brány. Dnes je tato cesta pohodlnější, neboť vede po zasypaném příkopu a zaoraném valu a vede dál k bývalému panskému dvoru, později proměněném v ovčárnu. Odtud lze vystoupit až na vrchol Vlčí hory.

 Černošín 
První věrohodný zápis o obci je z roku 1290, kdy ves vlastnil Oldřich z Černošína. Ve 14. a 15. století drželi Černošín Švamberkové, kteří sídlili na nedalekém hradu Třebeli. Stříbrná labuť na červeném poli ze švamberského znaku se také dostala do znaku městečka, které bylo listinou vydanou v roce 1873 povýšeno na město. Po vypálení za třicetileté války nařídili Švamberkové rozšířit původně sevřenou komunikaci procházející obcí na prostorné náměstí. V současnosti jsou domy na černošínském náměstí většinou klasicistní. Ve středu náměstí, vyvýšen na kamenném tarasu, stojí barokní kostel sv. Jiří. Za zmínku stojí i dvě sochy - v dolní části náměstí soch sv. Floriána z roku 1748, v horní části pak socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1732.

 Krasíkov odb.ke zříc.(odbočka ke zřícenině hradu Krasíkov 0,5 km) 
hrad Krasíkov - Švamberk
Vrcholek kopce, na němž stojí dnes už jen zřícenina kdysi mocného středověkého hradu Švamberka byl osídlen již v pravěku. Hrad samotný byl založen kolem roku 1250. Roku 1421 husité hrad oblehli a nakonec dobyli. O Švamberk se později strhla další bitva, které se účastnil i samotný Jan Žižka z Trocnova. Během třicetileté války v roce 1646 obsadil již pustnoucí hrad švédský generál Vrangel s 300 jezdci, kteří z hradu pustošili okolí. Hradní kaple sv. Máří Magdalény tvoří dnes nejvýraznější dominantu hradního návrší.